Převod starých měrových jednotek na IS soustavu

PolnoSčot ™ 

  Použití:
STARÁ jednotka na metrické ->
(5 měřic na m²) ->  5 * měřice =
(výsledky pouze v m² pokud chcete
např. na (ha), musíte ještě -> / ha)

METRICKÉ jednotky na staré ->
1000 m² na sáhy² ->
  1000 / sáh^2 =
ary na sáhy²
  ar / sáh^2 =

1 hektar (ha = 100*100 m) =>
100 arů (ar = 10*10 m) => 10.000 m²

  Zákonem ze dne 23. července 1871 zavedeny jsou u nás od 1. ledna 1872 výhradně metrické míry a závaží.
  Základem celé této soustavy jest míra délková. Desetimilióntý díl zemského čtverníku poledníkového pojmenovali francouzčtí učenci kolem 18. století metrem (m). Metr se dělí na 10 decimetrů (dm), 100 centymetrů (cm), 1000 milimetrů (mm). Kilometr (km) má 1000 metrů, myriametr (mym) 10.000 metrů.
  Stará vídeňská stopa = 0,31608 m, 6 stop jest 1 sáh. Zeměpisná míle (15. díl stupně zemského rovníku) = 7,420 km, mořská míle pak 1,852 km.
  Jednotkou míry plošné jest čtvereční metr (m²) a dělí se jako míry délkové. 100 m² jest ar (a), 10.000 m² jest hektar (ha), 100 hektarů jest čtvereční kilometr (km²), 100 čtverečních kilometrů jest myriametr čtvereční (mym²).
  Dle staré míry měřili se pozemky na jitra. 1,738 jitra jest 1 ha.
  Jednotkou míry těles jest krychlový metr (m³), jednotkou duté míry litr (l). Aby mohl stanoviti se obsah litru, zhotovena dutá krychlová nádoba, jejíž strany byly 1 dm dlouhé, široké a vysoké a naplnila se destilovanou vodou o 4° C teploty. Jest tedy litr obsahem svým 1dm³. Hektolitr jest 100 litrů.
  Stará míra vídeňská na obilí rovná se 0,61487 hl. Měrou kapalin bylo vědro (40 mázů) a toto rovná se 0,56589 hl.
  Jednotkou váhy jest kilogram (kg), to jest váha litru destilované vody. Dělí se na 1000 gramů (g), 100 dekagramů (dkg). Metrický cent (q) jest 100 kg. tuna (t) 1000 kg nebo 10 q.
  Stará váha byla vídeňská libra jež se rovná 0,56 kg.
  Přes to, že metrické míry zavedeny jsou již 70 let, neujali se dosud na našem venkově. Měří se pořád ještě na korce, jitra a věrtele, ač zeměměřiči musí na plánech uváděti jen míru novou. Poměr mezi starou a novou mírou plošnou jest tento:

    Krychlové tabulky, sestavil a znovu zrevidoval
J. Sekerka, V. vydání

Staročeská soustava od 18. století - zde používaná
Jitro 0,5754642 ha 57,54462 arů 5754,462 m²
Jitro 2 korce 3 míry 1600 sáhu²
Korec 0,2877321 ha 28,77321 arů 2877,321 m²
Měřice (někdy jako Míra) 0,191821 ha 19,1821 arů 1918,21 m²
Věrtel 0,071933 ha 7,1933 arů 719,33 m²
Sáh² 0,0003596 ha 0,03596652 aru 3,596652 m²
    DÉLKA
Sáh 6 stop 72 palců 1,896484 m
    Z METRICKÉ NA STARÉ
ha 1,73727 jitra 3,5 korce 5,21 měřice
ar 27,80364 sáhů² 0,052 měřice  
m² 0,27 sáhů²    

Staré české míry (vícero soustav)
    PLOCHA
Míra 0,0959107 ha 959,107 m²  
Sáh (Lán) 64 jiter 18,55 ha 18550 m²
Strych 0,2837 ha 2837 m²  
Provazec čtvereční 0,0944048 ha 944,048 m²  
    OBJEM
Žejdlík 0,4844 litrů    
Máz 4 žejdlíky 1,414724 litrů  
Číška 3 žejdlíky 1,453 litrů  
Pinta 4žejdlíky 1,937 litrů  
Věrtel 23,25 litrů    
Vědro 40 mázů 56,589 litrů  
Měřice 61,48682 litrů    
Korec 93,3623 litrů    
Sáh krychlový 6,820992 m³    

        Dřívější počty:
      Tucet - 12 kusů
      Mandel - 15 kusů
      Kopa - 60 kusů
      Veletucet - 144 kusů

  Měna užívaná v dřívější době:
~ 1400-1600     1 český groš = 12 penízů neboli denárů. 30 grošů českých = 60 míšenským
do roku 1861     zlatý stříbra = 100 krejcarů  (rýnská měna)
1861 - 1891     zlatý šajnu  asi  40 krejcarů vydaných po r.1861
od 1891     Koruna = 100 haléřů
         
1891     1 zlatý šajnů se rovnal 80 halířům (rakouským)
1948     1 zlatý se rovnal 2 korunám (českým)
1945     1 zlatý se rovnal 20 korunám
         
groš     3.86 gramů stříbra
1 česká hřivna stříbra     253.14 gramů