6.Generace
ANTONÍN MORAVEC	BARBORA ŠŤOVÍČKOVÁ

narozen:	11.4.1748 na Kunčicích	2.12.1744 na Orlici
zemřel:	12.1.1792 na Kunčicích č.46	22.3.1809 na Kunčicích č.82
sňatek:	4.10.1768 na Orlici - Antonín Moravec, syn Mikuláše Moravce jináč fišmistra zvaného z Kunčic a Barbora, dcera Jana Šťovíčka z Orlice

děti:	Antoín	nar. 14.3.1770 na Kunčicích	zemř.
	Mandaléna	nar.         1772 na Kunčicích	zemř. 1781
	Josef	nar. 22.11.1774 na Kunčicích č.46	zemř. 7.3.1845 na Kunčicích č.82
	Jiří	nar. 8.10.1777 na Kunčicích	zemř.
	František	nar. 13.3.1781 na Kunčicích	zemř.
	Anna	nar. 11.5.1784 na Kunčicích	zemř.
	Ambrož	nar. 12.4.1787 na Kunčicích	zemř.

   Antonín je šestým našeho rodu.Narodil se v roce 1748 jako dvojče - sestra Veronika, Mikulášovi a jeho manželce Kateřině, které již bylo 45 let.
   Bylo to v osmém roce vlády císařovny Marie Terezie, která byla i českou královnou. Majiteli Kyšperského panství v roce Antonínova narození byli hrabata Bredové...
   V roce 1768, ve svých 20 letech uzavřel Antonín s Barborou Šťovíčkovou, dcerou Jana Šťovíčka narozeného 27.6.1713 a Anny narozené 23.8.1716 z Orlice. V témže roce jim otec postoupil grunt a šel na vejměnek. V gruntovní knize Kunčic (inv.č.1703) je na foliu 333 tento zápis:

ANTONÍN MORAVEC
Léta Páně 1768 dne 11 pros. postoupil chalupu lánickou Mikuláš Moravec synu svýmu Antonínovi Moravcovi k dědičnému užívání s všema k ní od starodávna vyměřenejma povinostma, i také následovníma přídauky a to: 2 mandele ovsa v slámě 1 sekera, 1 motyka, a 2 slepice za sumu hotovejch peněz  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 kop. z kterýžto sumy otec na hotovu přijal . . . . . . . . 40 kop. a sestře své Anně která v rozumu zmatená a hloupá jest, do kasy sirotčí složil . . . . 8 kop.
suma 48 kop.
Vejměnek.
Odstupující hospodář Mikuláš Moravec až do jeho smrti užívat bude byt pokojný a teplý při novém hospodáři, dalej pod 2 věrtele role u chalupy a na horách též pod 2 věrtele. Bonifikaci samotně odstupujícímu po jeho smrti a to do rovnýho dílu mezi syrotky připadá. A poněvadž nastupující hospodář Antonín dobrovolně uvolil vejš psanou sestru svou Annu u sebe až do její smrti chovati, živiti, šatma odívati a svým časem funus na jeho autraty vykonati pročež trh do kasy syrotčí,obmezených 8 kop grošů bez interese zůstanou. Kdyby se ale svým časem s Annou srovnati nechtěl, tak bude povinen z těch 8 kop interese platit a k jejímu lepšímu vyživení každo- ročně 4 kopy skládat.       Stalo se dne a roku jako nahoře (psáno).
Solutum
1773 vypůjčených Král.peněz 3 zl.17 kr.     se tuto na tom gruntě pojišťuje.

   Antonín měl se svou ženou 7 dětí: Antonín nar.1770 - zůstal na vojně, Mandaléna nar. 1772,zemřela v roce 1781, Josef nar.1774 - oženil se s Terezií Taclovou a zůstal na gruntě č.82, Jiří nar.1777 - oženil se v roce 1807 s Kateřinou Valentovou dcerou Antonína Valenty sedláka z Kunčic č.105, měli jen jedinou dceru Annu provdanou za Jana Motyčku z č.102 (Adamův statek), František nar.1781 - oženil se v roce 1806 s Annou Martínkovou z Lukavice, bydlel na vejměnku č.81, Anna nar.1784 - provdaná roku 1810 za Antonína Adamce z Kunčic, později vdova, Ambrož nar.1787.
   O Antonínovi se zmiňuje ve svých pamětech napsaných v roce 1912 jeho pravnuk Petr Moravec. Píše: "můj prachdědeček postavil nynější stavení, které dřív stálo na tom místě, co nyní stojí vejměnková chalupa".
   Antonín zemřel poměrně mlád,12.ledna 1792 ve věku 44 let.Podle zápisu v Gruntovní knize z Kunčic zanechal poslední vůli. Barbora přežila Antonína o 17 let a zemřela 22.března 1809 ve věku 65 let. Od roku 1803 žila na vejměnku.
   V roce 1771 se provádělo číslování domů a chalup. Lánice Antonína Moravce dostala číslo 46.