Koncem 17. století došlo pravděpodobně ke sloučení pozem-ků starého dvora a dvora Machovského, který byl zrušen.
Začátkem 19. stol. došlo k přestavbě hospodářských objektů pravděpodobně dřevěných ve výstavné budovy klasicistního sty-lu, které byly v r. 1920 ke škodě z větší části rozbořeny a ma-teriál rozebrán na výstavbu Kolonie u Kyšperka. Dřevěný seník na severní straně brzo na to vyhořel.
Vrchnost v první polovině 19. stol., kdy už robota byla víceméně symbolickou povinností, začala dvůr pronajímat za ur-čitý poplatek a deputát zájemcům:
Prvním známým pachtýřem kol r. 1836 byl František Zástěra z Litomyšle, prý špatný hospodář. Po něm jeho syn František Zástěra, svobodný, nemocný a dosti výstřední i když prý oblíbený. Zemřel na TBC r. 1873.
Tehdy se u dvora pracovalo od 8 - 12 hod a od 14 - neurčita, většinou stálými zaměstnanci. Později si vrchnost na práce převážně jednala.
Dalším nájemcem byl Fabián Konvalinka z Litomyšle v letech 1873 - 1885. Nebyl oblíben, hrubý a špatně platil. Za něho zřízena ve dvoře výroba bramborového škrobu. Po něm Josef Cejp z Vanic v letech 1885 - 1895. Dobrý hospodář a velmi oblíben. Byl velký piják piva a vypil až 30 piv denně. Po jeho úmrtí držel pacht jeho syn až do r. 1897.
Potom se vrchnosti zdálo, že bude mít více, když bude k hospodařit sama a dosazovala do dvora správce v pořadí Friedl, Havliš, Duška. Potom sekvestorem Vondra. Správci ale myslili víc na sebe než na vrchnost a tak hr. Stubenberk v r. 1910 dvůr opět propachtoval a to Václavu Kašparovi z Křovic. Jednalo se o velmi zdatného, moderního hospodáře avšak hrubé, nelítostné po-vahy, takže nebyl u lidu oblíben. Hospodařil zde až do parcelace r. l922.
Zákonem z 27. 5. 1919 o parcelaci a výkupu pachtů e jeho uvedením v život r. 1922‚ kdy byl dvůr rozprodán zájemcům, končí téměř 400-letá historie orlického dvora.
2. Dvůr Špitálský
Dle starých register Orlických, dosud nenalezených, ujal se Jetřich
Suda (držitel Orlice v letech 1592 - 1628) gruntů po 5 sedlácích, které začal užívat za
dvorec (záznam o tom v registrech, založených kol r. 1620, část Špitálský dvůr, a v
Berní rule z r. 1654).
V letech kol r. 1640 byl však tento dvůr, nebo jeho část, prodána vrchností
Janu Moravcovi jinak Michalcovi za 194 kop míšeň. Závdavek 30 kop. míš. (záznam tamtéž).
V r. 1647 Dorota Anna Vitanovská z Renecz, paní a dědic na gruntu opět
koupila prodaný grunt od rychtáře a konšelů vsi Vorlice po zemřelém Janu Michalcovi
jinak Moravcovi pozůstalý za sumu 220 kop míš. Závdavek 30 kop. m. Tuto částku platila
následujícím nápadníkům:
Janu Hubálkovi, kterému dlužil Jan Moravec
Kateřině a Dorotě, dcerám Jana Moravce
vdově
Hanuši Kabelkovi
Peníze se jim poukazují z gruntu Jakuba Kopeczkýho, krčmáře (čp.67),
který dlužil vrchnosti za pivo a Kabelkovi z gruntu Jana Krejsy jinak Kvapila (čp.55)
(záznam tamtéž). Stavení moravcovské bylo kol r. 1654 již rozbořeno a pusté a nelze
je již lokalizovat (Berní rula 1654).
3. Dvůr Machovský
Tento dvůr vznikl v horní částí obce pravděpodobně na pozemcích zaniklých
gruntů nebo gruntu, z nichž nejvýznamnější byl asi grunt Machův. Dobu vzniku lze určit
velmi těžko, neboť neexistují žádné zprávy z této doby a nejstarší registra orlická nejsou
nalezena. Lze se však opět přiklonit k době kolem roku 1600.
Roku 1670 Jeho Milost Pán ráčil od dvora staro-špi-tálu role a luka
odníti a připojiti ke dvoru Novýmu (kyšperský-mu). Stavení (jiné) pak prodal se záhumím
Janu Svobodovi za 56 kop míš. Jedná se o stavení čp. 3 V dolní Části obce (záznam tamtéž).
V r. 1670 bylo však vrchností rovněž odňato a k Novému dvoru přičleněno:
Polovina rolí a luk od gruntu Jana Zábrzeskýho (nyní čp.1), čímž se
hodnota gruntu snížila na chalupu.
Dvě třetiny rolí od gruntu Pospíšilovského, majitel Adam Marvan
(nyní čp. 2), čímž se hodnota gruntu opět snížila na chalupu.
(Patrné ze záznamů register založ. kol. 1620 u uvedených chalup a ze
zápisů Tereziánského katastru 1714 a Berní ruly 1654, kde je ještě uvedeno v Orlici 15
sedláků, zatímco později už jen stále 13).
Z uvedeného vyplývá, že Špitálský dvůr byl založen Jetři-chem Sudou
z Renecz kol r. 1600 ze selských gruntů a nacházel se v dolní částí vsi.
Splynutím panství Orlice a Kyšperka do jednoho celku byl zájem oba
sousední dvory sloučit, což bylo provedeno r. 1670.
Tímto rokem končí přibližně 70-letá existence Špitálského dvora na
území obce Orlice. Název špitál se dosud udržuje ve jménu lesa u cesty směrem k Šedivci,
který byl vysázen až kol r. 1822 hr. Marcolinim a nachází se na pozemcích bývalého
špitálského dvora.
K r. 1629 existuje záznam o prodeji gruntu Jana Chamtala v Orlici vrchnosti,
panu Bedřichu Sudovi, který jej při-pojil k Machovskému dvoru. Tento Jan Chamtal koupil nový
grunt v Mistrovicích po zemřelém Martinu Sojákovi za 120 kop míšen. Částku za tento grunt z
větší části zaplatila vrchnost jako náhradu za grunt v Orlici a Janu Chamtalovi zůstalo ještě
50 kop míš. Peníze na zaplacení byly vzaty vrchností z orlického gruntu Jana Krejsy (čp.55),
kde měla vrchnost pohledávky (záznam v registrech purkrechtních z r.1629, část Chamtalovský grunt).
Umístění tohoto gruntu Jana Chamtala není známo, ale rozkládal se pravděpodobně
v nejhornější části současné obce poblíž machovického prostoru.
K r. 1629 ve zmíněném zápise existuje rovněž zmínka o Václavu Hanusovi
jinak dědkovi "na gruntě při dvoře Machovském". Jedná se zřejmě o další grunt obhospodařovaný
dvorem Machovským o kterém není známo kde se nalézal.
Při převodu gruntu (čp.l0) je v r. 1662 uváděn jako nápadník Dorota,
dcera Jiřího Buryšky jako "šafářka Machovská" a její manžel Jan Vencsl jako šafář (ale ne Machovský).
Pří sňatku Václava Řeháčka a Alžběty Adamcové v r. 1675 je uváděn jako otec
nevěsty Adam Adamec - šafář Machovský.
V Josefínském katastru z r. 1783 - 1785 je uvedena pouze již jen
chalupa machovská - bez pozemků.
Z uvedeného vyplivá, že v Orlici existoval Machovský dvůr, jenž se
nacházel v horní části obce, sousedící s územím Verměřovským. Pravděpodobně se zde
dříve nacházely i některé později zaniklé grunty.
Zánik dvora není přesně vymezen, ale spadá do doby po r. 1675, kdy
splynul s pozemky hlavního, starého zámeckého dvora.
Pojmenování Machovice existuje dosud pro prostor kolem orlické
myslivny, která však byla zřízena až v 19. století. Před tím byla "Orlická" myslivna
pouze na Bredůvce (čp.72, příslušné k Orlici).
